Svatá Lucie: Lucky a nejdelší noc

Papírová ilustrace: Lucky v bílém s husím křídlem a košíkem na návštěvě v roubence

Proč se říká „Lucie noci upije a dne nepřidá“?

K. J. Erben zaznamenal ve sbírce Prostonárodní české písně a říkadla (1864) pranostiku v této podobě:

Svatá Lucie
noci upije
a dne nepřidá.

Dnes nám to nesedí: nejkratší den a nejdelší noc připadají na zimní slunovrat kolem 21. prosince. Pranostika je ale starší než náš kalendář. Do konce 16. století se počítalo podle juliánského kalendáře, který se oproti skutečnému běhu Slunce postupně opožďoval – za staletí o celých deset dní. Zimní slunovrat tak podle kalendáře připadal zhruba na 12.–13. prosince, tedy právě na Lucii.

Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 kalendář opravil a deset dní vypustil. V Čechách nový, gregoriánský kalendář zavedl Rudolf II. v lednu 1584: po 6. lednu následoval rovnou 17. leden. Lucie tím „ztratila“ nejdelší noc, ale pranostika lidem zůstala v paměti.

Jak se den po slunovratu zase prodlužuje, popisuje jiné Erbenovo říkadlo, které najdete na stránce Básničky a říkanky: „Na Boží narození o kuří pokročení…“

Kdo byla svatá Lucie?

Svatá Lucie byla raně křesťanská mučednice ze sicilských Syrakus. Její jméno souvisí s latinským slovem lux – světlo. I proto se její svátek v nejtmavším čase roku spojuje se světlem. Lucijské postavy jsou dnes výraznější v jiných zemích, například ve Švédsku, Rakousku nebo Německu.

Kdo byly Lucky a co dělaly?

V předvečer svátku, 12. prosince večer, chodily v mnoha krajích Lucky. Byly to ženy nebo dívky zahalené do bílého, někdy se zamoučeným obličejem, jindy s maskou se zobákem, který klapal. Některé nosily husí křídlo, kterým „vymetaly“ kouty.

Lucky kontrolovaly pořádek v domácnosti a hlídaly, aby se nepředlo – předení bylo od Lucie do Vánoc zakázané. Kde bylo uklizeno, odešly spokojeně. Někde Lucky postrašily mlsné děti, jinde si dělaly legraci z mužů.

Podoba Lucek se kraj od kraje lišila. V jižních Čechách a v Pojizeří chodily podobné, ale strašidelnější postavy – takzvané štědré báby, klokavé nebo vrtibáby. Na jihu Čech dnes Lucky předvádějí hlavně dívky kolem deseti let, pro zábavu a s nadsázkou.

Původ těchto obchůzek je těžké dohledat, nejspíš jsou předkřesťanské. Koncem 19. století z venkova rychle mizely a dnes je známe hlavně ze skanzenů a dětských akcí.

Jaké další zvyky patří k Lucii?

Lidové zvyky se předávaly ústně a každý kraj je měl trochu jiné. Pokud si pamatujete jinou podobu, neznamená to, že je chybná.

Jak Lucii zažít s malým dítětem?

Strašidelné Lucky v bílém nejsou pro malé dítě to pravé. Lucie se ale dá oslavit jako svátek světla:

Jak to vysvětlit dítěti: „Teď jsou nejdelší noci v roce. Kdysi dávno si lidé mysleli, že nejdelší noc je zrovna na svatou Lucii. Lucie znamená světlo – tak si zapálíme svíčku, ať nám tu tmu prosvítí.“

Zdroje:

Časté otázky

Kdy je svátek svaté Lucie?

13. prosince. Lucky chodily v předvečer, tedy 12. prosince večer. V roce 2026 připadá Lucie na neděli, která je zároveň třetí adventní.

Proč se říká „Lucie noci upije a dne nepřidá“?

Pranostika pochází z doby před reformou kalendáře v roce 1582. Juliánský kalendář se opožďoval o deset dní, a tak zimní slunovrat připadal zhruba na 12. až 13. prosince.

Kdy se v Čechách zavedl gregoriánský kalendář?

V lednu 1584 za Rudolfa II. Po 6. lednu následoval rovnou 17. leden, deset dní se vypustilo.

Kdo byly Lucky?

Ženy nebo dívky v bílém, které v předvečer svátku sv. Lucie chodily po domech, kontrolovaly pořádek a hlídaly zákaz předení. Jejich podoba se kraj od kraje lišila.

Je dnes na Lucii nejdelší noc?

Ne. Nejdelší noc připadá na zimní slunovrat kolem 21. prosince. Lucie ji ztratila reformou kalendáře, pranostika ale zůstala.

Co znamená jméno Lucie?

Jméno souvisí s latinským slovem lux, světlo. Proto se svátek v nejtmavším čase roku spojuje se světlem a svíčkami.

Aktualizováno