Svatý Štěpán a koledování dětí

Papírová ilustrace: děti koledují na svatého Štěpána u dveří chalupy

Kdo byl svatý Štěpán?

Štěpán je podle křesťanské tradice první mučedník. Byl kazatelem, který šířil Ježíšovo učení, a za svou víru byl ukamenován. Jeho jméno pochází z řeckého Stefanos (věnec) a vykládá se jako „korunovaný“.

Štěpán byl uctíván i jako ochránce koní. Hospodáři si proto v ten den nechávali v kostele světit oves a někde se dodnes konají žehnání koní – například v Lanžhotě na Břeclavsku.

Odkud pochází slovo koleda?

Slovo koleda má původ v latině, v označení prvního dne v měsíci (calendae). V Římě se 1. leden spojoval s návštěvami a dárky. Přes jazyk starých Slovanů se slovo dostalo do češtiny; první písemné doklady jsou z 15. století.

Koleda přitom znamenala tři věci: píseň oslavující narození Ježíše, přání do nového roku i dárek, který koledník za zpěv dostal. Když dnes děti říkají „dejte mi koledu“, myslí právě ten dárek.

Jak se na Štěpána koledovalo?

Koledovalo se vlastně celé Vánoce, od Štědrého dne do Tří králů, ale Štěpán byl hlavním dnem. Koledníci chodili dům od domu, často s ozdobenými větvičkami, přáli do nového roku a zpívali. Menší děti nosily jesličky a zpívaly štěpánskou koledu. Odměnou bývalo ovoce, chléb, koláče, ořechy nebo drobné mince.

V 19. století byl Štěpán velkým společenským svátkem: navštěvovali se příbuzní a sousedé a předávaly se dárky s přáním. Koledování se na některých místech udrželo až do konce 20. století, někde dodnes. Například Valašské muzeum v přírodě pořádá na Štěpána koncert s koledami.

Jaké koledy se říkaly na Štěpána?

K. J. Erben zaznamenal ve sbírce Prostonárodní české písně a říkadla (1864) řadu krátkých dětských koled. Jsou lidové, bez autora, a pravopis je tu mírně upravený do dnešní podoby:

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koleda, koleda, dědku,
dej oříšek k snědku!
Nedáš-li mi oříšek,
roztrhám ti kožíšek.
Jdu k vám na koledu,
nedáte-li, hned pojedu
do komůrky háčkem
pro koláčky s mákem.

Lidové koledy a říkadla se předávaly ústně a v každém kraji se říkaly trochu jinak. Pokud znáte jinou podobu, je stejně „pravá“. Další lidová říkadla najdete na stránce Básničky a říkanky, zpívané koledy v sekci Koledy.

Jak zažít Štěpána s malým dítětem?

Jak to vysvětlit dítěti: „Po Štědrém dni chodily děti po vesnici od chaloupky k chaloupce, zpívaly a přály lidem hezký nový rok. Lidé jim za to dávali jablíčka a ořechy – a tomu se říkalo koleda.“

Zdroje:

Časté otázky

Kdy je svátek svatého Štěpána?

26. prosince, je to druhý svátek vánoční. V roce 2026 připadá na sobotu.

Kdo byl svatý Štěpán?

Podle křesťanské tradice první mučedník. Byl kazatelem a za svou víru byl ukamenován. Uctíván byl i jako ochránce koní.

Jak zní koleda na Štěpána?

Například „Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu.“ Lidovou koledu zaznamenal K. J. Erben v roce 1864.

Odkud pochází slovo koleda?

Z latinského označení prvního dne v měsíci, calendae. Do češtiny se dostalo přes jazyk starých Slovanů a znamenalo píseň, přání i dárek pro koledníka.

Co dostávali koledníci?

Ovoce, ořechy, chléb, koláče, pečivo a drobné mince.

Jakou štěpánskou koledu zvládne tříleté dítě?

Krátkou o čtyřech verších, například „Koleda, koleda, dědku, dej oříšek k snědku!“ Nejlépe se naučí s pohybem.

Aktualizováno