
Proč se na Štědrý večer nejí maso?
Štědrý den je pro křesťany postním dnem – vrcholí jím adventní půst. Ryba se za maso nepovažovala, proto se na postní stůl hodila. Ryba je navíc jedním z nejstarších křesťanských symbolů. Některé staré recepty vznikaly přímo pro dobu církevních postů.
Hlavní sváteční hostina s masem patřila až Božímu hodu 25. prosince. Řízek na Štědrý večer se rozšířil s tím, jak Vánoce zesvětštěly – výrazněji po roce 1945.
Odkdy se jí kapr?
Kapři se v Čechách chovají od středověku, nejdřív v klášterních rybnících. V 16. století vznikla velká rybniční soustava Pernštejnů na Pardubicku a Rožmberků v jižních Čechách. Kapr na Štědrý večer tehdy ale patřil hlavně vyšším vrstvám a rybníkářským krajům. Historik z Masarykova ústavu AV ČR ho nazývá „hodně městským zvykem“.
Masovým jídlem se kapr stal až po první světové válce. Etnologové uvádějí, že jeho konzumaci tehdy podporovala státní kampaň. Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem se rozšířil po druhé světové válce, v 50. letech – i proto, že ženy víc chodily do práce a smažení bylo rychlejší než starší recepty. Dřív se kapr připravoval například na modro, nebo na černo – s hustou omáčkou ze sušeného ovoce a perníku; oba recepty jsou už v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826. Na Valašsku se ryba objevila na štědrovečerním stole až po druhé světové válce.
Co se jedlo na Štědrý večer dřív?
Na venkově se vařilo z toho, co rodina sama vypěstovala. Typická jídla byla:
- Oplatky s medem, jinde opékance – večeře se jimi často začínala.
- Polévka – houbová, hrachová nebo čočková. Na Valašsku „ščedračka“, polévka ze všeho, co bylo doma: hrách, sušené švestky, houby, brambory.
- Kuba – kroupy s houbami, česnekem a kořením, zapečené. Černý kuba dostal barvu od sušených hub.
- Hrách, čočka, kaše – luštěniny měly přinést peníze a hojnost. Chudí jedli i pučálku, naklíčený hrách.
- Muzika – hustá směs ze sušeného ovoce, podávaná s vánočkou.
- Jablka, ořechy, křížaly a na Valašsku vdolky se švestkovými nebo hruškovými povidly.
V měšťanských rodinách 19. století se také dodržoval půst – polévky, kaše, luštěniny a jedno masové nebo rybí jídlo. Šlechta jedla úplně jinak: na stole Schwarzenberků v roce 1896 byla například květáková polévka, rizoto s raky nebo pstruh. V Podkrkonoší se dělal hubník z hub, krupice a vajec.
Proč devět jídel?
Tradice mluví o devateru jídel, v některých krajích i o třinácti. Devítka symbolizovala úplnost a hojnost. Porce byly malé – spíš ochutnávka než hostina – a mezi chody se podávalo ovoce a ořechy. Například na Valašsku nesmělo na stole chybět nic z toho, co statek dal, aby se urodilo i příští rok: obilí, chléb a sůl, česnek, cibule, med, mák, sušené ovoce.
Ke stolu patřily i zvyky: hospodyně nachystala vše předem, aby nikdo nemusel vstávat, první kousek vánočky dostal hospodář a zbytky jídla se dávaly zvířatům a ovocným stromům. Víc o nich najdete na stránce Zvyky na Štědrý den.
Musí být na Štědrý večer kapr?
Nemusí. „Správná“ štědrovečerní večeře neexistuje – existují rodinné zvyklosti, které se v každém kraji, rodině i generaci liší. Kapr je mladší tradice, než si mnozí myslí, a staročeská večeře byla skromná a postní. Kdo nemá kapra rád, nemusí mít pocit, že porušuje tradici.
Pro rodinu s malými dětmi se osvědčuje:
- Jednoduše a včas. Unavené dítě ocení večeři dřív, než je zvykem. Rozbalování dárků pak nezačne až v půl deváté.
- Ryba bez kostí. Kapr je pro malé děti rizikový kvůli drobným kostem. Filé z jiné ryby nebo rybí karbanátek jsou bezpečnější.
- Jedno staré jídlo navíc. Zkuste malou porci kuby, hrachu nebo muziky. Dítě uvidí, co se jedlo „za babiček babiček“.
- Dítě jako pomocník. Může prostírat, skládat ubrousky nebo naaranžovat jablka a ořechy.
Jak to vysvětlit dítěti: „Kdysi lidé neměli ledničky ani obchody. Na Štědrý večer jedli to, co sami vypěstovali – hrách, houby, jablka a ořechy. Kapra si mohli dovolit jen bohatí. Dnes si každá rodina vybere, co má ráda.“
Kapr ve vaně a pouštění kapra
Ještě nedávno patřil k Vánocům v mnoha rodinách živý kapr ve vaně. Děti ho krmily, pojmenovávaly a někdy prosily, aby ho rodiče místo k večeři pustili do řeky nebo rybníka. Ze zvyku se stala i rodinná legenda: „kapr, kterého jsme pustili“.
Dnes se od obojího ustupuje. Vana s chlorovanou vodou je pro rybu stresující prostředí a vánoční kapr vypuštěný do zimní řeky většinou nepřežije: je vyčerpaný z přepravy, má poškozený ochranný sliz a proudící vodu nezná. Vypouštět ryby do cizích vod navíc bez souhlasu správce rybářského revíru nelze. Proto se doporučuje nechat si kapra usmrtit a připravit přímo při prodeji, nebo koupit hotové porce.
Tip pro rodiny s dětmi: kapra si můžete „pustit“ jinak – vystřihnout papírového kapra, pojmenovat ho a pověsit na stromeček, nebo se o Vánocích zajít podívat k rybníku na výlov či do sádek.
Zdroje:
- ČT24: S kaprem připlouvá spása. Česká sváteční večeře má i duchovní význam (24. 12. 2022)
- Seznam Zprávy: Vánoce na talíři – kapr je městský zvyk, chudí měli kubu nebo hrách (24. 12. 2019)
- ČTK / České noviny: Co jídávali na Štědrý večer naši předkové (2008)
- Novinky.cz / Právo: Valašská štědrovečerní večeře měla devět chodů, ale skromných (24. 12. 2009)
- Radio Prague International (Český rozhlas): Czech Christmas traditions explained, from Ježíšek to the Golden Pig
- Ministerstvo zemědělství: Prodej živých ryb
- Statutární město Olomouc: Zodpovědné Vánoce – nepouštějte kapry do vody
Časté otázky
Odkdy se na Štědrý večer jí kapr?
Kapr byl na štědrovečerním stole u bohatších vrstev dlouho, masově se rozšířil až po první světové válce. Smažený kapr s bramborovým salátem se ujal po druhé světové válce, v 50. letech.
Co se jedlo na Štědrý večer dřív?
Na venkově hlavně postní jídla: oplatky s medem, houbová nebo hrachová polévka, kuba z krup a hub, hrách, čočka, kaše, muzika ze sušeného ovoce, jablka a ořechy.
Co je kuba?
Zapečené kroupy s houbami, česnekem a kořením. Černý kuba dostal barvu od sušených hub. Patřil k nejběžnějším štědrovečerním jídlům chudších rodin.
Proč se má jíst devět jídel?
Devítka symbolizovala úplnost a hojnost. Porce byly malé, spíš ochutnávka. V některých krajích se uvádí i třináct jídel.
Proč se na Štědrý den nejí maso?
Štědrý den je pro křesťany postním dnem. Ryba se za maso nepovažovala, proto se na postní stůl hodila. Hlavní hostina s masem patřila Božímu hodu 25. prosince.
Je kapr vhodný pro malé děti?
Kvůli drobným kostem je pro malé děti rizikový. Bezpečnější je filé z jiné ryby bez kostí nebo rybí karbanátek.